Za sebou máme Silvestr. Je začátek nového roku. Tedy čas,
kdy se z dosti lidí stávají noví lidé, kdy mění svůj život, a jsou přesvědčeni,
že letos, to doopravdy vyjde. Ve většině případů, ovšem tento plán stejně ztroskotá.
A nastává zoufalství z toho, že jsme slaboši, když už se týden po začátku
nového roku cpeme sladkostmi, pokud si na předsevzetí ještě vůbec vzpomeneme.
Zdá se to tedy jako zbytečnost. Já si to
ale úplně nemyslím.
Právě ten moment, kdy si řeknete, že teď změníte celý svůj život, z nás
dělá to, co jsme.
Teď začnu hubnout.
Teď začnu šetřit.
Teď začnu žít zdravě-sportovat.
Teď změním svůj styl.
Kolikrát se nám to doopravdy podaří? A dáváme si ty předsevzetí s tím, že
je stoprocentně dodržíme? Pokaždé je za tím to „…?“ Jistě, začnete šetřit, ale co když
zrovna v obchodě narazíte na věc, kterou prostě musíte mít…?
Jistě, začnete hubnout, ale co když půjdete s rodinou do kavárny, kde
budou mít váš oblíbený zákusek…?
Všechna tahle předsevzetí a sliby jsou většinou jen slova, ale podle mě, jsou
strašně důležitá. Bez nich bychom nebyli to co jsme, a nikdy nevíme, kdy se nám
to vyplatí, a ten život si doopravdy změníme.
Žádné komentáře:
Okomentovat